Nová životní etapa jménem ŠKOLKA

Za týden a kousek končí prázdniny a začíná škola, školka a další “zařízení” pro děti. Eliška sice minulý školní rok chodila do takového klubíku, který byl na čtyři hodiny dopoledne, ale s klasickou školkou se to úplně srovnat nedá. Takže i přesto, že vím, že je Eliška společenská, přátelská atd., mám trošku obavu, jak se ke své nové životní etapě postaví. 

Minulé září manžel nastupoval do nové práce, měla dva týdny nového sourozence a k tomu jsme jí poslali do klubíku. Přes tohle všechno a přes pár komplikací to zvládla skvěle. Vzhledem k tomu, že je říjnová, šance na státní školku byla téměř nulová a tak jsme jí minulý rok ani nezkoušeli. Nakonec jsem byla šťastná, že Eliška chodí aspoň na čtyři hodiny denně do společnosti podobně starých dětí a už si trošku navyká na nějakou formu školkové docházky. Sice prvních pár měsíců v klubíku byla tak dva týdny a pak minimálně další dva nemocná, ale i tak jsem si ráda na chvilku “odfrkla”. Samozřejmě každý bacil obratem chytal i Adámek. Ten naštěstí jenom ve formě kašle a rýmy, takže očkování pro něj byl běh na dlouhou trať.

A jak se na školku připravujeme? Chtěla bych, aby Eliška chodila už od začátku na celý den, tedy aby tam i spala. Doma má se spaním veliký problém, většinou na ní vidíme, že je hrozně unavená, ale prostě nám doma spát jít nechce, ani po dobrém, ani po zlém. U prarodičů atd. jde spát téměř vždy…. A takhle to je už přes rok. Věřím, že ve školce si bez problému lehnout půjde, spíš se skoro bojím, aby nebyla nedospalá. Protože když už usne, tak to je na dvě hodiny a když jí vzbudíme dřív, je totálně na křivo. Ale věřím na vliv školky a tomu, že se jinak děti chovají doma rodičům a jinak když jsou bez nich. Takže poslední týden dva, si povídáme o “velké” školce. Že tam bude mít svačinu a oběd, po kterém si půjde lehnout, ale spinkat nemusí, bude poslouchat pohádku, kterou paní učitelky budou číst a poté si zase hrát. Co mi trošku dělá starost a na co se jí mimo to spinkání snažím připravit je, že tam nebude mít ty děti z klubíku, co zná. Akorát jednoho chlapečka a ostatní děti znát nebude. Protože se samozřejmě po svých kamarádkách ptá. A tak vysvětluji a doufám, že si udělat nové kamarády pro ni nebude problém. Takových situací za život bude a vlastně málo kdy se ty děti znají předem. Jednoznačně prosazuji a praktikuji výchovný postup vysvětlování a připravování na nové skutečnosti. Vím, že nějakou zradu a nedůvěru děti hodně špatně snášejí a neodpouštějí. 
























A co jsme do školky pořizovali? V první řadě nové bačkůrky. Jsem od Eliščiných prvních krůčků hodně věrná značce Pegres, která vyrábí klasické bačkůrky s pevným opatkem. Značku Pegres jsem volila i na první venkovní obuv a do dnes tyto boty kupuji, i když poslední dobou volím i jiné značky na suchý zip, aby si boty mohla obout sama. Další položkou byly samolepící jmenovky na oblečení a obuv od značky MiniLabels. Dlouho jsem vybírala, kterou značku vyrábějící tyto samolepící jmenovky zvolit a nakonec jsem zvolila tuto. Lepit je budu na boty, oblečení, hrneček a další. Jsem zvědavá, zda skutečně vydrží praní a sušení v sušičce. Pro jistotu jsem jich  radši rovnou objednala víc. Jak jsem nedávno zjistila, co školka, to jiné požadavky a tak školka, do které bude chodit Eliška požaduje plastový hrneček, který se dá dát do myčky. No a to je opravdu kumšt takový sehnat. Nakonec se mi podařilo, ale takový maličký. A tak jsem koupila ještě jiný, větší, co jsem věděla, že se Elišce bude líbit a kdyžtak ho za pár měsíců vyměním za nový. A poslední věcí, co jsme do školky zatím pořizovali, je látkový pytel na oblečení. I u toho jsem zjistila, co školka, to originál. Myslela jsem si, že tyto pytle jsou všude, ale prý to tak vůbec není. Každopádně ten náš ušila Elišce prababička, za což jsem moc ráda. Je hezky neutrální a tak se třeba dožije i nějakého sourozence :-D. A máme dokonce i dvě velikosti a tak se uvidí, který budeme dávat nebo případně střídat.


Všem budoucím školkovým dětem přeji hodně štěstí do prvních dnů, málo slz a spoustu nových kamarádů. Maminkám pevné nervy a taktéž málo slz. Věřím, že se ode mně dočkáte i článku na téma Představy/očekávání versus realita, co se týká téma školky. Doufám, že první týdny a měsíce zvládneme i novorozencem a školka bude nám i Elišce velikým přínosem. Doslova se modlím, aby předchozí roční budování imunity v klubíku mělo vliv na odolnost proti bacilům a netrávila jsem většinu školního roku doma s třemi malými nemocnými dětmi.

Věřme našim dětem a držme jim palce!

Vaše J.

Sledovat mě můžete i na facebooku nebo instagramu.

Komentáře

  1. Školku už máme za sebou a musím teda říct, že to byl docela šok. Na něco v dobrém, na něco ve špatném. Teď jsme už ve druhé třídě a orientujeme se na kroužky. Taky občas sranda. V hudebce jsem řešili, jak vybrat zobcovou flétnu, protože nám ji pro dcerku doporučili jako nejlepší nástroj do začátku. Tak jsem zvědavá, jestli jí to bude držet. My moc muzikální nejsme. :-D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat