Jak jsme navštívily logopedku

Eliška byla užvatlané miminko, pusinku nezavřela, buď něco povídala nebo pobrukovala či se jinak zvukově projevovala. Kolem roku začala s prvními slovy a my na ni byli hrdí, jak krásně začala “mluvit”. Nejdřív se slova množila a množila a pak jsme si najednou uvědomili, že už moc nových slov nepřibývá a začala se hodně vyjadřovat zvuky a posuňky. Několik maminek se zajímalo zdali znakujeme. Vynikala v neverbální komunikaci a tak slova nebyla nutná. Říkali jsme si, že tomu dáme čas do tří let, což bylo v říjnu. To je doba, kdy by dítě už mělo mluvit a mít slovní zásobu. 




O prázdninách se z ničeho nic slovní zásoba zase začala rozšiřovat. Začala používat jednoduché věty, ale v porovnání s vrstevníky, byla stále pozadu. V září začala chodit do dopoledního klubíku, kde byla v kolektivu podobně starých dětí. Slovní zásoba se rozšířila, ale začala se občas zadrhávat a zakoktávat. Nevěděli jsme zdali je to jenom odkoukané a odposlouchané nebo v důsledek nových řečových dovedností. Postupně se začala její mluva zhoršovat tak, že když se snažila rychle něco říct, nebylo jí v podstatě vůbec rozumět. Dále zaměňovala první písmeno u slov, např. hajíčko (vajíčko) nebo momoc (pomoc). I rodina si začala stěžovat, že jí začíná hůř rozmunět. To se lehce nesposlouchalo, ale zároveň mě to motivovalo problém začít řešit. 

Začala jsem hledat logopedii v našem okolí a zjistila, že v míště bydliště je pouze soukromá ordinace. Hrazená logopedie ze zdravotního pojištění by znamenala dojíždění. A tak jsme se po poradě s manželem rozhodli, že ji objednám na soukromou logopedii. Toto rozhodnutí s sebou samozřejmě přinášelo i obavu, zda se nesetkám s přístupem “musíte chodit co nejčastějí, je to rozhodně nutné”. Což by pro náš rodinný rozpočet byl velký zásah. Na druhou stranu jsem si řikala, že to zkusíme a uvidíme. Příště už jít nemusíme. Ve věku tři a čtvrt roku jsem Elišku objednala k soukromé logopedce a doufala, že nám pomůže.

Na první návštěvu logopedky jsem šla jsem plná zvědavosti a obav. Řikala jsem si, co když řekne, že už jsme tam dávno měli být nebo že jsme něco zanedbali. Elišce jsem řekla, že jdeme za paní, s kterou si bude povídat a ta byla natěšená. Sezení začalo povídáním logopedky s Eliškou. Ptala se jí na různá slova, věty atd. zcela nenásilným způsobem u vkládačky s krtkem. Poté mi řekla, že pokud by šlo pouze o výslovnost a komoleniny, je ještě čas, ať přijdeme až ve 3,5 letech. Ale protože u ní diagnostikovala poruchu plynulosti řeči, přišly jsme ve správnou chvíli. Pro upřesnění: narušení plynulosti řeči je stav, kdy dochází ke zrychlení tempa řeči až do překotnosti, při níž se snižuje srozumitelnost řeči. Dozvěděla jsem se zajímavou věc a to, že špatná výslovnost se u těchto malých dětí špatně odstraňuje. Malé děti neslyší, že nějaké slovo říkají jinak než my. Takže když se manžel snažil, aby po něm něco zopakovala správně a ona to řikala stále stejně, vůbec nás nenapadlo, že ten rozdíl neslyší. Neplynulost řeči u ní vznikla pravděpodobně tak, že když přišla do kolektivu mluvících dětí, rychle se je snažila dohnat.  Čím víc se snažila, tím to bylo horší.  Kyž doma mluvila pomalu, bez emocí a spěchu, mluvila srozumitelně. V opačném případě, jí nebylo rozumět. Dostala jsem seznam různých cvičení v podobě her, která máme s Eliškou (ideálně) každý den procvičovat. Dále zdůraznila, že máme doma mluvit pomalu. A předejít tak její potřebě nás v temupu řeči dohnat a přizpůsobit se. Další termín konzultace jsme dostaly za měsíc.

První zkušenost se soukromou logopedií hodnotím kladně. Jsem ráda, že se má obava z “musíte chodit co nejčastějí, je to rozhodně nutné”, nepotvrdila. Peníze, které jsem za sezení zaplatila, mi přišly jako dobře investované. Celkově jsem byla opravdu spokojená. Napíšu vám pro předstanu seznam cvičení, které jsem dostala k procvičování s Eliškou:
  • cvičit jazyk,
  • nádech do bříška,
  • sluchové cestičky,
  • vytleskávání slov,
  • jednoduchá básnička,
  • tvorba vět dle obrázků.

Pokud byste měli zájem, mohu připravit článek, kde bych podrobněji popsala jednotlivá cvičení.

Máte zkušenost s logopedií či s poruchou řeči? A co pomohlo vašemu dítěti či vám. Budu ráda, když se se mnou podělíte v komentáři.



Mluvě zdar, vaše J.

Komentáře

  1. Mám v okolí dva lidi, no vlastně i více, u kterých mi je líto, že během dospívání takové možnosti neměli. Vady řeči a zadrhávání se v dospělosti skoro odstranit nedají :-/
    Dobře, že jste Elišku vzali včas. S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Taky mám kolem sebe několik dospělých s problémem řeči a určitě nechci, aby se Eliška v dospělosti musela stydět za to, jak mluví.

      Vymazat

Okomentovat